V pondělí 5. května v 17:00 začne vernisáží moje jedenáctá samostatná fotografická výstava s názvem MINICYKLY, která se koná v galerii Holandský dům v Berouně.
Kolik stojí vstupné?
Vstupné je volné.
Kdy budou komentované prohlídky s autorem fotek?
Plánuji několik komentovaných prohlídek, jejichž termín budu ještě upřesňovat. Už teď ale vím, že první "prohlídkový den" se uskuteční v pátek 9. května, kdy bude mít asi dost lidí volno a prodloužený víkend :-). Na místě se v pátek budu pohybovat nejspíš celý den, komentované prohlídky začnou v 10:00 a ve 14:00. Už teď mohu rovněž slíbit, že k dispozici návštěvníkům budu na výstavě i každou sobotu (tedy 10., 17. a 24. května) vždy od 10:00.
Co vše na výstavě uvidíte?
Výstava je tvořena šesti sériemi fotografií:
1. Kouzelná zahrada
Cyklus začal vznikat (po několika „předskokanech“ ještě z analogové éry z 90. let) v roce 2010 a zatím nebyl uzavřen. Fotky z této série pořizuji na zahradě svých prarodičů a rodičů ve Staňkově, kde jsem jako malé dítě vyrůstal a kam i po půlstoletí stále jezdím, byť už jen cca 3-4x za rok. Když jsou těsně před západem slunce dobré světelné podmínky (to nastává tak 1x za 2 roky až 2x za rok), fotím v krátkém několikaminutovém „slunečním okně“ na různých místech staňkovské zahrady obrázky technikami ICM (Intentional Camera Movement).
2. Říční variace
Tento cyklus fotím už 10 let stále na stejném místě u levého břehu Berounky kousek po proudu pod Dobřichovicemi. Na pouhých několika metrech čtverečních je na dně řeky několik kamenů, kolem nichž vznikají drobné říční proudy, které fotím za různých světelných podmínek, v různých částech elektromagnetického spektra, různými technikami, za různých ročních a denních dob a počasí, za různého stavu vody. Cílem je vytvořit postupně uzavřenou sérii 30 variací podle vzoru některých Bachových hudebních variací na dané téma.
3. Praha pomalým okem
Rád fotím s využitím dlouhého expozičního času ve viditelném světle (v černobílém i barevném podání) i v různých částech infračervené části spektra. V cyklu Praha pomalým okem představuji fotografie vzniklé s využitím stativu a většinou i výrazně vyššího expozičního času, než kterým se za normálních okolností běžně fotí, tedy od řádu sekund až po cca 10 minut, přičemž často tak vznikají obrazy ne zcela odpovídající reálným zkušenostem našich očí, někdy dokonce obrazy toho, co ve skutečnosti vůbec nejsme schopni vidět, byť se to naší známé skutečnosti začasté podobá.
4. Černobílý svět
Nejsem žádným velkým světoběžníkem, takže se rozhodně nemohu nazývat cestovatelem. Ale mám několik míst na světě, která miluji a na která se moc rád – je-li k tomu příležitost – vracím. Takovým místem je např. řecký ostrov Lefkada, který jsem prozatím navštívil čtrnáctkrát a kdybych neměl v květnu tuhle výstavu, nejspíš bych teď byl právě tam. Není to tak dávno, co jsem také oslavil deset let od svých dvou cest do dalekého Japonska, a při té příležitosti jsem se vrátil i k archívním japonským fotkám, které jsem dosud pořádně nevyužil, a připravil jsem z nich výběr černobílých fotografií v sérii Černobílý Japan. Dvě fotky z tohoto většího cyklu jsou teď rovněž zde v sále. No a vždycky je dobré si uvědomit, že „svět“ nejsou jen veliké dálky, ale i to, co je – alespoň z geografického pohledu – docela blízko, třeba přímo u mého pražského a přípražského nosu 😊.
5. Reflexe a zrcadlení
Připouštím, že mám-li si vybrat, jestli vyfotit reálnou scénu nebo její zkormoucený odraz na nějaké lesklé ploše, vyberu si většinou to druhé. Vznikla tak už notná řádka fotek s odrazy na vodní hladině, ve skle výkladů, na fasádě moderních budov nebo na naleštěných karosériích aut. Zpětně si z takového obrazu v duchu zrekonstruovat skutečnost mi připadá zajímavější než si ji pouze prohlédnout, protože každý z diváků si do ní promítne i sám sebe a svou vlastní představivost, takže tímto postupem nikdy nevznikne dvakrát úplně stejný výsledek.
6. Covidové koláže
Soubor vznikl v době první covidové karantény v březnu a dubnu 2020. Zůstal jsem uvězněný doma v obýváku, do práce jsem tou dobou nechodil. Přemýšlel jsem, jak tvůrčím způsobem využít nastalé povinné „volno“ a našel jsem doma pět různobarevných papírů. Tak jsem si postavil improvizovaný domácí „fotoateliér“ a začal jsem skládat vždy jako kombinaci jedné dominantní barvy a jednoho hlavního geometrického tvaru improvizované koláže typu „co dům dal“. Nakonec jsem postupně spotřeboval všech pět nalezených barevných áčtyřek, ze kterých vzniklo pět obrázků. Hned poté, co se otevřely obchody, jsem si koupil asi dvacet dalších barev, ale už jsem se k tomuto bláznivému cyklu nikdy nevrátil, zůstal uzavřenou vzpomínkou na bláznivou dobu. Tisky fotek výsledných koláží byly připraveny speciálně pro tuto výstavu.
Co si na výstavě můžete koupit?
Zakoupit je možné buď přímo vystavený adjustovaný tisk (formát většinou 70 cm na delší straně fotky) s orientační cenou 5 500 až 6 500 Kč podle formátu a historie příslušné fotky (výstavy, ocenění v soutěžích). Konkrétní sezam vystavených obrazů s přesnými cenami bude zveřejněn bezprostředně před zahájením výstavy. Dále je možné si objednat nový autorský tisk s formátem i provedením přesně podle přání zájemce. Jediným limitem je vždy maximální počet autorských tisků, který má každá fotografie v příslušné "edici" přesně určen (většinou 10ks + 2ks pro osobní potřebu autora). Budete-li mít zájem si rezervovat kteroukoli z vystavených fotek, neváhejte mě kontaktovat na e-mailu pvapenik@centrum.cz nebo na telefonu +420 739 360 488, domluvíme se na všech podrobnostech.